Jak se starat o křečka

Pokud budete chtít chovat křečky, měli byste se nejdříve dozvědět něco o jejich minulosti a jací křečci vlastně jsou. Křečci jsou velmi mrštní a mají velmi vynalézavé způsoby útěku. Mají také dost rychlé nožky, ačkoliv je mají velmi krátké. Křečci si schovávají potravu v tzv. : lícních váčcích, které pojmou až polovinu jejich vlastní váhy. Jsou to velmi čilá noční zvířátka. Pokud si s nimi budete chtít hrát, nejlepší čas je v pozdním odpoledni. Existuje více druhů křečků, z nichž se nejčastěji vyskytují Křeček zlatý a Křeček džungarský. V naší zemi žije jen Křeček polní, který je velký téměř jako morče a proto se nehodí jako domácí mazlíček. Křeček se v zajetí dožívá 2-4 let. Křečci mají různá zbarvení a různé typy srsti.

Pořízení a domov pro křečka

Křečka můžete koupit ve zverimexech, nebo na inzerát, případně od vašeho známého či kamaráda. Při výběru se podívejte, jestli je křeček čilý, nemá-li špinavou či zježenou srst. Také by se neměl neustále drbat. Je to známka toho, že má kožní cizopasníky. Před koupí byste si měli pořídit základní výbavu:

• klec nebo terárium
• bednička na hnízdo
• cvičební kolo
• hobliny
• materiál na hnízdo - seno, bílý papír, bavlněné hadry, lepenka
• misky na jídlo
• napájecí láhev
• potrava
• malá větev nebo kus dřeva na hryzání

Pozor: Na podestýlku nepoužívejte vatu a nikdy nedávejte křečkovi noviny. Dřevo, které mu dáte na hryzání nesmí být jedovaté.
Klec: Minimální délka klece by měla být 50-60 cm. Dejte pozor na rozestupy mezi mřížemi, malí křečci by vám jimi mohli utéct. Klec musí mít bezpodmínečně i příčné dráty. Také byste měli vybrat to správné místo pro klec. Měla by být na nějakém podstavci, rozhodně ji nepostavte na místo, kde je průvan nebo vlhko. Protože si křečci v noci rádi hrají, nedoporučovala bych postavení klece do ložnice.

Čistění

Křeček by měl mít vždy čistý domov, aby byl zdravý. Nikdy nesmíte dopustit, aby klec zvlhla. Na to dejte hlavně pozor, jestli máte terárium, protože v teráriích špatně cirkuluje vzduch. Každý den byste měli prohlédnout všechny rohy klece, protože křečci přebytečnou potravu s oblibou ukrývají a mohly by tam být shnilé kousky ovoce nebo zvlhlá semena, která začnou rychle plesnivět. Nekrmte ho proto větším množstvím, než křeček spotřebuje za jeden den. Misky na potravu a napáječku denně čistěte. Zvlhlou vystýlku každé dva dny odstraňte a nahraďte ji čerstvou. Zhruba jednou za týden proveďte generální úklid klece - to znamená, že kompletně odstraníte podestýlku, materiál na hnízdo v případě potřeby znovu obnovíte, klec nebo terárium vymyjete teplou vodu s přísadou jemného desinfekčního prostředku. Nepoužívejte silně aromatické a agresivní prostředky, mohou být pro křečky nebezpečné. Jak často je potřeba provádět "generální úklid " závisí také na velikosti klece, počtu zvířat, druhu potravy a druhu zvířete. Pokud máte například křečíky džungarské, není potřeba klec čistot tak často. Čištění klece není nepříjemná práce, pokud to děláte dost často a pokud máte svá zvířátka opravdu rádi.

Kartáčování

Krátkosrstý křeček se velmi dobře očistí sám. Když se hodně zašpiní, můžete ho jemně vykartáčovat kartáčkem na zuby. Když je to opravdu nutné, navlhčete kartáček teplou vodou, ale nikdy křečka příliš nenamáčejte. Pokud však chováte dlouhosrsté křečky, musíte je kartáčovat pravidelně, aby jejich kožíšky zůstaly v dobrém stavu. Vašemu křečkovi by se to mělo líbit.

Krmení

Většina druhů křečků obývá pouště a stepi, které nabízejí dostatek potravy jen po velmi krátké období. Po zbytek roku je stravy velmi málo. Proto mají křečci lícní kapsy, v kterých mohou přenášet velké množství potravy do hnízda. Základním jídlem křečků jsou různá semínka a oříšky. V obchodech si můžete koupit již připravenou a vyváženou směs, která obsahuje téměř všechny složky potravy, které potřebuje. Ale měli byste dávat rozmanitou potravu. Ovoce a zelenina jsou další složky potravy, které křečky zásobují vodou a vitaminy.
Zde je několik druhů ovoce a zeleniny, které můžete svému křečkovi beze strach dát sníst:
mrkev, petržel, celer, červená řepa, okurky, kukuřice, brambory (bez jedovatých klíčků), cuketa, špenát, tuřín, štěrbák, květák i s listy. Zeleninu podávejte vždy syrovou, nejlépe z vlastní zahrádky. Dejte pozor, aby nebyla postříkána pesticidy. Nevhodná je pro křečky nadýmavá zelenina, jako je cibule, kapusta a pórek. Z ovoce tvrdé hrušky, maliny, jahody, banány, hroznové víno. Nekrmte kyselým ovocem jako jsou citrusové plody, kiwi apod., protože mnoho malých hlodavců tyto plody špatně snáší. Vše předem vždy omyjte vlažnou vodou a dobře osušte.

Nemocný křeček

Křeček je obvykle zdravý (já jsem za 5 let neměla jediný případ). Pochopitelně aby byl zdravý, musí mít správnou péči a nesmí být zanedbáván. Ale i při nejlepší péči může onemocnět. Že je křeček nemocný obvykle poznáte sami svým pozorováním. Všímejte si hlavně toho, jestli neodmítá potravu, není pasivní, unavený a ospalý, nemá kolem ocasu mokrou a ušpiněnou srst, nemá z očí nebo nosu výtok, srst se přestala lesknout, v kožíšku se objevují olysalá místa. Pokud máte jakékoliv obavy, že je váš křeček nemocný, měli byste jej odnést ke zvěrolékaři nebo se poradit s odborníkem. Do té doby se postarejte, aby byl křeček v teple a měl dostatek čerstvé vody.

Příznaky nemocí

• Kýchání , podrážděné oči a nos, ze kterého teče: Může to být alergie, třeba na nějaký materiál na hnízdo, ale může to být také nachlazení, takže držte křečka v teple, a když mu nebude do druhého dne lépe, odneste ho ke zvěrolékaři.
• Srst kolem ocasu je velmi špinavá a třeba i vlhká: Váš křeček má asi průjem. Možná jen proto, že snědl něco, co mu nesvědčilo, ale může to být také první známka vážné infekční nemoci, takže odneste křečka ke zvěrolékaři.
• Olysalá místa v kožíšku: Může to být jen stářím, nebo se mohl křeček o něco třít a srst si odřít. Ale pokud si holá místa škrábe, mohou to být roztoči. Veterinář vám jistě dá přípravek, který vašemu křečkovi pomůže.
• Nechuť k jídlu, oteklá tvář a slzící oči: Vašemu křečkovi určitě něco uvízlo v lícním váčku. Odneste ho k veterináři.
• Po pádu nebo po příliš divokém zacházení leží křeček úplně nehybně, jako by byl mrtvý: Je v šoku, i když nemusí být nijak vážně zraněn. Když ho necháte na klidném místě, měl by se za hodinu nebo za dvě vzpamatovat. Když ne, můžete ho donést ke zvěrolékaři.
• Říznutí - křeček se o něco ostrého pořezal: Přidejte kapku antiseptika k teplé vodě a jemně ránu omyjte. Když zčervená a zanítí se, odneste křečka ke zvěrolékaři.
• Na různých místech těla jsou hmatatelné nebo viditelné otoky, nádory: Pokud se rychle zvětšují, může jít o hnisavý vřed, který většinou za nějaký čas splaskne. Pomalé zvětšování nádoru znamená, především u starších hlodavců, že jde o zhoubný nádor, o rakovinu. Ušetřete křečka utrpení a nechte ho uspat.
• Problémy se zuby: Pokud si křeček nemůže pravidelně obrušovat zuby, mohou mu přerůst a křeček nebude moci jíst (stačí nějaký kus dřeva na hlodání). Může to také způsobit deformace čelisti. Ta bohužel není léčitelná a zuby musí být pravidelně obrušovány lékařem. Občas se mohou hlodáky také zlomit, pokud však budou mít křečci dostatečnou dávku minerálních látek, rychle narostou.
• LCN-zánět mozkových blan: Toto onemocnění postihuje křečky do věku tří měsíců. Symptomy nejsou nijak nápadné, nemoc je ale přenosná na lidi. Nebezpečná je pouze pro těhotné ženy, neboť hrozí poškození plodu.

Co dělat, když křeček uteče?

Pokud křeček nepozorovaně opustí klec, pokuste se nejprve přesně vypátrat, ve které místnosti se zdržuje. To poznáte např. podle zvuků, které jsou pro křečky typické, tedy hrabání a škrábání, nebo podle trusu. Při této pátrací akci budete potřebovat třeba kousek jablka nebo spočítaná (!) zrníčka.Tím, že potrava zmizí, nebo je okousaná, poznáte, ve které místnosti se ,,výletník" nachází. Pokud křeček unikne v noci, potom může přes den, stočený v klubíčku, kdekoliv spát. Prohledejte všechny štěrbiny a škvíry. Zkontrolujte čalouněný nábytek, především zespoda. Pokud hledání zůstáva neúspěšné, ale podařilo se vám uprchlíka lokalizovat, položte jeho domeček - bez podestýlky - ke stěně. Jako doplňkové úkryty poslouží ruličky z lepenky. Budete-li mít štěstí, naleznete křečka spícího v některé z přichystaných skrýší. Pokud vaše hledání zůstává bezvýsledné, postavte do místnosti vysoký kbelík, do něj dejte jako návnadu potravu, pamlsky a trochu podestýlky. O okraj kbelíku opřete prkno nebo něco podobného, co poslouží jako žebřík. Křeček potravu ucítí, vyleze nahoru a spadne dovnitř. Otevřenou klec nenechávejte bez dohledu - v naději, že se křeček vrátí dobrovolně nazpět. Mohl by totiž, nikým nepozorován, odnášet potravu a podestýlku ze svého stareho domova do nového úkrytu. Tomu je lépe předejít. Křeček, který unikne, má venku velmi špatné vyhlídky. Auta, psi, kočky a dravci mu nedávají velkou naději na přežití. Dávejte si na křečky vždy pozor!

--------------------------------------------------------------------------------------

Jak se starat o morčátko

Než si pořídíte morče...

Ujistěte se, že bude mít morčátko stálého kamaráda po celý život (ať už zvířecího kamaráda, nebo lidského). Musí-li být morčátko často samo, trápí se, protože ve volné přírodě žije ve společenstvích. Jste-li přes den mimo domov, měli byste si pořídit morčata dvě. Dvě samičky si zpravidla dobře rozumnějí.

Deset bodů k zamyšlení

1. Morče se dožívá 8-10 let. Jste ochotni převzít za ně na tak dlouhou dobu zodpovědnost?

2. Aby se morčata cítila dobře, potřebují velkou klec, alespoň 60x30cm!

3. Klec musí být vždy čistá, potrava vždy čerstvá. To znamená hodně práce a času, který na ně budete muset vynaložit.

4. Morče je družné zvíře. Musíte se mu věnovat - alespoň jednou za dva dny ho vytáhnout z klece a chvilku ho hladit, nebo ho nechat volně pobíhat po bytě.

5. Když svému dítěti věnujete morče, musíte na morčátko přesto dohlédnout.

6. Může se stát, že morčátko při výběhu okouše tapety nebo nábytek (to, aby si obrousilo hlodáky), nebo za sebou nechá bobek či loužičku.

7. Myslete na to, že se během vaší nepřípomnosti (dovolená, nebo pobyt v nemocnici), musí o morče někdo postarat.

8. Máte už domácí zvíře, které se s morčetem nemusí případně snášet (kočka)?

9. Když morče onemocní, budete potřebovat veterinární ošetření, což nemusí být levná záležitost.

10. Důležité: Vyjasněte si před pozířením morčete, zda-li není někdo z vaší rodiny alergický na zvířecí chlupy.

Hlavně pro děti jsou morčata ideální domácí zvířátka a kamarádi. Jsou tak krotká, že si potravu berou nejraději z ruky.

VÝŽIVA

V každém případě morče musí mít seno. O seno si zvířátko obrušuje hlodáky a čistí si jím žaludek. Seno, je pro morčata nejdůležitější poživatina. Z kuchyně jsou vhodné: jablka, banány, hrušky, jahody, grepy, medové melouny, kiwi, mandarinky, mirabelky, pomeranče, melouny, hroznové víno, citróny, listy květáku, brokolice, všechny druhy salátů (kromě hlávkového), krmná řepa, brambory (bez slupky), kedlubny, paprika, petržel, červená řepa, salátové okurky, celer, špenát, rajčata, cukety. Jedovaté jsou pro morčata: bramborové klíčky a syrové fazole. Podmíněně vhodné jsou pro morčátka: hlávkový salát (převážně ten, který pochází ze skleníku (obsahuje dusičnany), a všechny druhy zelí (protože způsobuje nadjímání). Čínské a červené zelí a květák podávejte jen v omezeném množství.

Krmení morčete je nenáročné a levné. Jako býložravci se morčata živí stejně jako v přírodě čerstvými a suchými částmi rostlin. Mnohé můžete natrhat v zahradě, nebo levně koupit ve zverimexu. Ale POZOR! Nikdy netrhejte trávu na těch místech, o kterých si nejste jednoznačně jisti tím, že se tam nevenčí zvířata, nebo že nejsou rostliny znečištěné toxickými plyny, výfuky z aut.

Zasejte do květináče travní nebo salátová semena, pak budete mít vždy čerstvé a zdravé krmivo pro vaše morče!

CO MORČE POTŘEBUJE PRO SVŮJ SPOKOJENÝ ŽIVOT?

Krmení pro morčata, napáječku, která není plesnivá ani nijak jinak poškozená a je v ní čistá, čerstvá voda každý den, bezpodmíněčně seno, obiloviny, tvrdé pečivo (chléb, rohlík, houska), umyté čerstvé ovoce a zeleninu.

Je nutné zajistit denně dostatečný příjem vitamínu C, jelikož si ho morče jako jediné zvíře na světě neumí samo vytvořit!

Umístění morčete

Morče by mělo být umístěné ve vhodném prostředí. Počítejte s tím, že morče nemá rádo hluk a je lekavé. Nesmí být vystavováno průvanu, a nesmí být na přímém slunci, stejně tak nemá rádo velké horko ani velkou zimu. Morčátko by mělo být umístěno nejlépe v ložnici, kde je převážně klid!

OBRUŠOVÁNÍ

Morčátka si čas od času musí obrušovat drápky a zoubky. Zouby si obrušují chroupáním sena a tvrdého pečiva, stejně je ale dobré, poskytnout morčeti čas od času větvičku z ovocného stromu, nebo kámen, o který by si morče mohlo obrousit drápky.

Narozeninový dort pro morčátko

Co budeme potřebovat?

Malý talířek, Několik větších listů hlávkového zelí nebo salátu, jablíčko, mrkev, trochu oblíbeného krmení pro morče, vykrajovátko (srdíčko, kytičku..), nožík na krájení ovoce a zeleniny.

Postup:

Na talířek poskládáme listy salátu nebo zelí, aby zakrylo dno i kraje talířku. Nakrájíme si jablko na plátky a vykrájíme několik tvarů a poskládáme je na okraje talířku. Doprostřed nasypeme krmení pro morčátka. Mrkev sežízneme napůl, jen menší kus seřízneme šikmo a vytvoříme číslo 1 (nebo jiné - podle toho kolikáté narozeniny morčátko slaví). Veselé narozeniny, morčátko! :D

--------------------------------------------------------------------------------------

Někteří to vědí, mnozí odmítají a většina o tom nechce ani slyšet. A přece je to pravda: potkani jsou ideální domácí zvířata - pro děti i dospělé, důchodce i zaměstnané, do vily i do garsonky...

Pořád ještě existuje celá řada lidí, kteří vidí v potkanovi zablešené kanálové zvíře plné nejrůznějších parazitů třesoucí se na to někoho pokousat. Ale tento divoce žijící potkan a potkan laboratorní jsou co do povahy dvě úplně odlišná zvířata.

Divoký potkan byl už před mnoha desetiletími domestikován jako laboratorní zvíře. Postupným výběrem jedinců vhodných pro chov v laboratořích bylo vyšlechtěno mírné zvíře s mnoha kladnými vlastnostmi. Laboratorní potkan je milé, zvědavé, společenské a inteligentní zvířátko, kterému se svou čistotností nemůže rovnat ani ona pověstná kočka.

Co k chovu potřebujeme?

Akvárium nebo klec
Potkani jsou velmi šplhaví a skákaví tvorové. Z tohoto pohledu je tedy lepší klec a to raději užší a kratší, ale vyšší, ve které budou mít více pater. Ideální je také mít dno klece s vysokými okraji, aby nevypadávala podestýlka. Pokud však již doma máte akvárko, můžete chovat potkana i v něm. Ale pozor - pořiďte si víko. Nejjednodušší je koupit králičí pletivo (malá šestiúhelníková okénka). Metr vás příjde asi na 75,-- Kč. Toto pletivo se dá dobře tvarovat a protože je i tenké, lehce ho rozstřihnete i obyčejnýma štípačkama. Potom stačí ustřihnout obdélník (po stranách by mělo 5-10cm přesahovat), přehnout okraje a v rozích sdrátovat. Výroba víka je otázka deseti minut.

Jakou podestýlku mám používat?
Hobliny, seno, řezaná kukuřičná vřetena (jedno z nejideálnějších ale zároveň také nejdražších řešení), kamínky pro kočky... v podstatě cokoli, ale rozhodnete-li se pro kamínky, dejte potkanovi aspoň trochu sena nebo nějakého měkčího materiálu do hnízda.

Budete-li kupovat hobilny, může se stát, že budou obsahovat příliš mnoho prachových částic. Ty mohou dráždit sliznice a váš potkánek může mít problémy. Proto doporučuji takové hobliny prosít přes sítko. Budete se divit, kolik odpadu je I ve zdánlivě kvalitních hoblinách.

Trocha sena vhodně umístěná v pelíšku, ve kterém potkan spí dokáže provonět jeho srst. Ale pozor! V žádném případě se nesnažte ušetřit tím, že byste používali seno, které bylo uskladněno ve stájích. Seno je to sice často kvalitnější než to, které vám nabízejí za nehorázné ceny v obchodech, ale na druhou stranu - ve stájích často žijí divocí potkani a myšI, a můžete si takto zavléci domů různé ektoparazity, jako například potkaní všI.
A ještě jeden tip: Nedoporučuji vám, kupovat hobliny a seno v supremarketech. Bývá předražené - balík stojí kolem 20,-- Kč. V obchodech s chovatelskými potřebami bývají hobliny I seno levnější.

Čím potkana krmit?
Potkan je všežravec. Tento biologický fakt však neznamená, že si z něj můžete udělat malého soukromého "dožírače zbytků". I když je u nás spousta firem, vyrábějících směsi pro hlodavce, ještě jsem nenašla takovou, která by mým potkanům vyhovovala. Většinou platí, že čím barevnější a honosnější je obal, tím je žrádlo dražší a u potkanů neoblíbenější. Pokud chcete, aby zrní v misce vypadalo esteticky, kupte si nějakou hodně drahou směs. Pokud se vám ale povede nacpat do potkana ony "vitamínové granule", kterými výrobce zákazníky většinou láká, klobouk dolů - jste machři. Jakmile uvidíte v zrní "zelené granule" - jedná se o granule pro králíky a morčata, které ani myši ani potkani nežerou. Většinou stačí koupit tu nejobyčejnější směs zrní (pšenice, oves, ječmen, slunečnice) jako základ, a zbytek živin dodat navíc. Jak už jsem uvedla, jsou potkani všežravci, takže by měli občas dostat i živočišnou bílkovinu - psí nebo kočičí granule či konzervy, vařené kuřecí nebo hovězí maso (smažený vepřový řízek nepatří mezi "vařené" maso - pzn. pro ne-kuchaře), většina potkanů má ráda bílý jogurt, vitamíny dodáme čerstvou zeleninou a ovocem a dobrý je také suchý tvrdý chleba (sušenky a piškoty jen za odměnu).

Ideální by bylo vytvořit krmivový základ granulemi pro myši a potkany, ale ty na našem trhu prakticky nemáte šanci sehnat A proto tu pro vás mám jeden tip, jak svému miláčkovi udělat pestrý a přitom zdravý jídelníček.

Zrniny:
- pšeničné, ječné, ovesné a žitné vločky (400 g balíček vloček stojí do 10 Kč)
- kukuřice nebo kukuřičné lupínky (cornflakes)
- slunečnice (Potkanům chutná, ale pozor, je to zdroj tuku, takže to nepřehánět!)
- neloupaná rýže (pokud se vám ji povede sehnat)

Ovoce a zelenina:
- potkani ji mají rádi jak čerstvou, tak sušenou. Já osobně ale preferuji čerstvou.

Živočišné bílkoviny:
- bílý jogurt, mléko, tvaroh, syrové nebo vařené libové kuřecí nebo rybí maso, kočičí granule, vejce

Na hlodání:
- tvrdý suchý chleba, nevyloupané ořechy

Vařené:
- rýže, brambory, nudle, luštěniny (nepřesolené)

Co by potkani neměli dostat:
- smažené věci (hranolky, brambůrky, řízky...)
- sušenky, oplatky, bonbóny, čokoládu...
- tučné maso, máslo...
- kávu, alkohol...
- citrusové plody
- velmi kořeněná jídla (slané, ostré...)

Ještě tady mám jednu poznámku. Je lépe dávat potkanovi žrádlo (kromě zrnin) v menším množství a častěji. Prostě: je lepší dát poktánkovi každý den kousek, než např. půl jablka jednou za týden:-)

Ještě mám pro vás jeden tip a to speciální jogurtové bonbóny pro potkany, konkrétně " Jogurt Drops Ratten" od německé firmy Vitakraft. Jejich cena je kolem 25,- a můžete mi věřit, potkani se "po nich můžou utlouct".

Nezapomeňte na čerstvou vodu!

Domeček - ano či ne?
Domeček nebo budku potkan s nadšením uvítá. Rozhodnete-li se svému ocasatci domek poskytnout, myslete na to, že asi budete chtít občas potkana z domku vytáhnout. Z budek, které mají pevné všechny strany potkana nevytřepete ani náhodou. Navíc se velmi špatně čistí. Lepší jsou budky bez dna, se kterými je snadná manipulace. Není nutné, aby byl příbytek nutně ze dřeva. Můžete použít různé krabičky, rozbité hliněné květináče,zavěšené staré látky, papírové trubky od koberců... Fantazii se meze nekladou.

Napáječka nebo miska?
Pokud chováte potkana v akváriu, je tato diskuse bezpředmětná. Asi by se vám nepovedlo připevnit napáječku ke sklu dostatečně pevně. Navíc není napáječka uvnitř akvária chráněna proti potkaním zubům. Pokud máte klec, můžete si vybrat. Osobně preferuji napáječky, protože potkani mají tendenci misky převracet, padá jim do vody podestýlka a bůhví co ještě. Pokud budete napáječku kupovat, kupte láhev s kovovou trubičkou (skleněné nejsou tak kvalitní a plastové nemají proti potkaním zubům nejmenší šanci). Nádobky s plastovými vršky a kovovými trubičkami mají navíc tu výhodu, že mají stejný závit jako PET láhve od různých nápojů. To je výhodné zejména pro to, že pokud s potkanem cestujete, můžete napáječku zavřít jiným vrškem, nebo můžete uzávěr s trubičkou našroubovat na jakoukoliv láhev.

Napáječky mají ještě jedno obrovské plus. Voda v napáječce nemá takovou možnost být kontaminována různými mikroorganismy, vydrží proto delší dobu v kvalitním stavu. Voda z misky může být navíc "vyčabrána" ven, kde zvlhčuje podestýlku a vytváří tak ideální podmínky pro rozvoj choroboplodných zárodků.

Budete-li shánět misku, kupte co nejpevnější a co nejtěžší - nejlépe kameninovou. Potkan ji nebude moci převrhnout a vylít si tak vodu. Plastové misky nemají takovou stabilitu a pro potkaním zubům nemají šanci. Nerezové misky cise působí exteticky velmi hezky a snadno se umívají, ale I ony se dají snadno převrhnout. Za naprosto geniální považuju nerezové misky s kruhovými držáky, do kterých se misky zavěšují a které se dají přišroubovat k mřížím klece - potkan se na ně může zavěsit a misku nemá šanci překotit, dá se také umístit výše, aby byla chráněěna před nečistotami. Nemáte-li možnost misku k mřížím přišroubovat, kupte misku určenou pro králíky čI morčata, je mohutná a velmi stabilní.

Také doporučuji mít misku s vodou na vyvýšeném místě (např. dvě misky na sobě), aby nebylo pro potkánka tak snadné znečistit si vodu podestýlkou.

Jak potkana zabavit?
Potkan je zvědavé a hravé zvíře a proto je dobré, poskytnout mu v příbytku spoustu možností k zábavě. Různé šplhací a prolézací záležitostí potkan prostě miluje. Po čase ho to ale omrzí a je dobré mu tyto věci obměňovat. Ideální jsou hrubá lana, větve s kůrou (tím zároveň snížíte riziko přerůstání drápků).

Chovatelské rady, tipy a zlepšováky

V této sekci najdete tyto rady:
(pro rychlejší přístup klikněte na vybranou kapitolu)

- vážení potkanů
- pelíšek z ponožky
- přerostlé drápky
- jak vybrat jméno
- jak do potkana "nacpat" zrní

Máte nějakou vychytávku, týkající se potkanů? Napište mi a poraďte ostatním chovatelům.

Ponožkový pelíšek

Pokud doma najdete starou rozbitou ponožku, nebo ponožku která nemá druhou do páru, můžete z ní vyrobit svému potkanovi úkryt. Ideální jsou ponožky pletené, protože se dobře roztáhnou a poskytnou tak potkanovi dostatek místa k vrtění, obracení apod.

Co k tomu potřebujete
- 1 starší hrubá nebo peltená ponožka (vypraná!)
- dva odstřIžené vrchy z kelímků od velkého jogurtu
- ohebný drátek na připevnění ke kleci nebo víku akvária
- jehla s provázekem nebo silnou nití
- nůžky

- z ponožky odstřihneme špičku
- jeden konec provlečeme plastikovým kroužkem
- okraj přehneme přes kroužek směrem ven tak, aby byl zcela zaktyt.
- nití kroužek obšijeme, aby nemol vypadnout (stačí řídký steh)

- stejný postup opakujeme I u druhého konce ponožky s druhým kroužkem
- na oba kroužky umístíme očka z drátku

- pelíšek zavěsímepomocí drátěných oček na strop klece nebo na víko akvária tak, aby pata směřovala dolů.
- vlněná ponožka se časem natáhne a prověsí.

- a nyní už se můžete kochat potkanem hovícím si v pelíšku

Jak si poradit s přerostlými drápy

Určitě to znáte - potkaní drápky jsou přerostlé a ostré jako jehličky. Nošení potkana na ramenou se stává utrpením. Co s tím? Drápy se musí ostříhat. Drápky jsou tenoučké a proto na ně stačí obyčejné manikurní nůžky (s kleštičkami se hůř pracuje). Poproste někoho, aby vám potkana podržel. Potkan se bude všemi silami zákroku bránit. Nenechte se však odradit, stříhaní ho nebolí, má jen nepříjemný pocit, když jej někdo pevně drží. Zadní nožky se stříhají snadněji. Pokud se vám povede střihnout moc, drápek potkanovi desfikujte a do klece ho vraťte až mu přestane téci krev.

Přerůstání drápků se dá do určité míry zamezit smirkovým papírem umístěným na nějakém "šplhadle" (např. šikmá deska).

Jak do potkana nacpat zrní

Jistě víte, že potkaní jídelníček by mělo (alespoň z části) tvořit zrní. Ale buďme upřímní: kolik z nás, chovatelů potkanů, může popravdě říci, že náš potkan zrní skutečně žere. Potkani jsou totiž mlsouni a pokud dostanou i něco jiného - lepšího, pak je prakticky nemožné je donutit, aby se do zrní s chutí zakousli. Samozřejmě, když je hlad, tak se sní všechno Ale aby potkánek, odchovaný na jogurtových dropsech, skutečně zbaštil nějaké to zrnko pšenice, to už musí být jó zoufalý. Ale já tu pro vás mám radu, jak potkanům zrní zchutnit: nechejte ho naklíčit. Možná to zní až příliš jednoduše, ale opravdu to funguje. Jasně, mám to odzkoušeno na příliš málo jedincích (na 6ti), ale zato se stoprocentní účinností. Takže jestli chcete, vyzkoušejte to sami. A budu moc a moc ráda, když mi napíšete, jestli zaznamenalo naklíčené obilí u vašich miláčků stejný úspěch jako u těch mých.

Tak co, fungovalo to? Fajn, takže mám pro vás tip, jak klíčit zrní jednoduše, rychle a bez starostí. Mě doma učili klíčit semínka na vatě. Ale upřímně - není to "to pravé ořechové". Takže jsem si vyrobila zlepšovák, který funguje na principu klasických klíčidel, jaká se používají k pokusům. Pouze filtrační papír nahradíme obyčejným uboruskem.

Obilky potřebují ke klíčení tři základní věci - dostatek vody, dostatek tepla a dostatek vzduchu. Teplo a vzduch jsou přítomny pořád, ale o vodu se musíme pravidelně starat a nevím jak vy, já na to občas zapomenu a ony uschnou, pak je zase pro změnu přeliju, abych se o ně nemusela starat, a to, jak určitě uznáte, moc ideální není. A proto můj zlepšovák - tady je:

Co potřebujete:

• hranatou plastovou krabičku od margarínu i s víčkem
• nůž nebo nůžky
• 2 papírové ubrousky (cena cca 10-15 Kč/100ks)

Vezmeme víčko z krabičky a těsně u obou delších hran ho prořízneme po celé délce víčka tak, aby se neporušily vnější okraje a víčko tak zůstalo pohromadě. Potom složíme ubrousky do obdélníků tak, aby jejich kratší strana byla přibližně stejně dlouhá jako řez ve víčku. Potom protáhneme 1. ubrousek průřezem tak, aby se jeho horní část dala položit přes víčko a konec zastrčit do protilehlého průřezu - bude tvořit "postýlku pro obilky". Druhý ubrousek pak prostrčíme oním druhým průřezem tak, aby mohl vytvořit "peřinu". (…jak tak na to koukám, je to dost nesrozumitelné - tak se mrkněte na fotky vpravo - snad to bude zřetelnější.) Do misky pak nalijeme vodu, přiklopíme víčkem a oba dolů visící konce ubrousků ponoříme do vody. Na víčko pak mezi oba ubrousky nasypeme zrní a rovnoměrně rozprostřeme. Ubrousky, jejichž konce jsou namočeny, začnou sát vodu. Zrní je tak shora i zdola neustále a stejnoměrně zásobeno vodou, a z mezer mezi zrnky vzduchem. Znamená to, že se po celou dobu klíčení o zrní nemusíte starat. Prostě ho tam nasypejte a za dva až tři dny můžete servírovat.

Při vyndávání prostě utrhněte horní ubrousek a naklíčená zrnka rukou shrňte na misku.

Upozornění: pokud zrnka necháte na klíčidlu příliš dlouho, kořínky prorostou do ubrousku a půjdou špatně sundat. Zrní je naklíčeno, jakmile má většina obilek vidět špičku klíčku. A proč je naklíčené zrní u potkanů oblíbenější? Protože v obilce je obsažen škrob. Škrob je cukr (sacharid), ale kdybyste ho ochutnali, pochopíte, že příliš "sladký" není - je to totiž polysacharid (složený cukr). Při klíčení je tento polysacharid rozložen na jednoduché cukry, které už jsou na chuť sladké. Energetická hodnota obilky se nezmění, ale chutná sladčeji a potkani ji proto mají mnohem raději. S naklíčeným zrním to ale nepřehánějte. Lépe každý den trochu než jednou za týden kopec.

Které obilniny jsou pro klíčení vhodné?
Pro klíčení je ideální pšenice. Doba klíčení je asi dva dny. Dále se dá použít ječmen, ale už to není ono. Ječmen klíčí o něco rychleji než pšenice. Oves nežerou potkani ani naklíčený.

Shrnuto - jakou obilninu a v jaké formě lze skrmovat:

• Pšenice - naklíčená, pšeničné vločky
• Ječmen - naklíčený, ječné vločky
• Oves - ovesné vločky
• Žito - žitné vločky
• Proso - loupané a vařené - jáhly
• Pohanka - vařená (nutno několikrát během vaření vyměnit vodu)
• Kukuřice - klasická, vařená nebo jako corn flaky - (s mírou!)
• Rýže - vařená, pufrovaná (burizony)
• Čirok, Tritikale -
  

Věrného, milého, inteligentního, učenlivého, zvídavého a roztomilého společníka, s nímž se zaručeně nebudete nudit. :) :) :) A to rozhodně stojí za to! :) :) :)